Bad Boys, „Zlí hoši“, tak se hráčům Detroitu Pistons v 80. letech přezdívalo. Disponovali možná vůbec tou nejlepší obranou v dějinách, jejich tvrdý styl hry a pozápasové projevy z nich udělali opovrhované gaunery, které fanoušci napříč všemi klubu až k smrti nenáviděli.

Dvojnásobní šampióni ligy, jediní, co dokázali přerušit nadvládu a konkurovat Lakers a Celtics ve zlaté éře basketbalu. Přinášíme vám strhující příběh nejdivočejšího týmu, jaký na palubovkách kdy byl, příběh jednoho z nejlepších mužstev v historii NBA.

Vítejte v Detroitu ve státě Michigan, ve městě, které kdysi bývalo nejbohatším v celé Americe. Město známé zejména svým automobilovým průmyslem. V průběhu 60. let se ale Detroit postupně začal potýkat s řadou problémů, ekonomickým úpadkem, deindustrializací, a zejména pak rasovými nepokoji v roce 1967. Byly to kruté časy, jednotlivé čtvrtě byly v plamenech, psychicky to zamávalo s celými Spojenými státy. Všichni měli strach z toho, co se dělo v ulicích. Rázem se centrum stalo místem, kam se raději pro bezpečnost nechodilo.

Spousta lidí se začala stěhovat na předměstí, stejně tak i místní basketbalový klub. V roce 1978 se Pistons přestěhovali do Pontiacu, konkrétně do haly Silverdome s osmdesáti tisícovou kapacitou. V následující sezóně 1979/80 vyhráli pouze šestnáct zápasů, nejhorší tým ligy, ke kterým nikdo nechtěl. Když jste se dostali do Detroitu, vaším cílem bylo dostat se zase rychle pryč. Neměli nic, řítili se do propasti, a tak majitelé rozhodli, že změna ve vedení je nezbytná.

Tehdy přišel Jack McCloskey, bývalý trenér, jenž nikdy nebyl manažerem, ale výzev se nebál. V devatenácti letech bojoval ve druhé světové válce v jižním Pacifiku u námořnictva, jako jeden z nejmladších velitelů. Při draftu v roce 1981 neměl těžkou volbu. Pistons vybírali jako druzí v pořadí a sáhli po Isiahu Thomasovi. Rozehrávači, který právě dovedl Indianu k národnímu titulu. Začal zostra, v prvním utkání nasázel 31 bodů, ve druhé 28 a Detroit začal vyhrávat, což bylo něco zcela nevídaného. Krátce na to přišla do týmu další posila, nikdy se nevzdávající obr jménem Bill Laimbeer, rodák z Massachusetts. Oba si hned skvěle sedli a pomalu se začal budovat tým, který později bude tolik držet při sobě.

On This Date - June 9, 1981 - @IndianaMBB sophomore Isiah Thomas is selected No. 2 overall by the Detroit Pistons in the NBA Draft. Thomas was a 12-time NBA All-Star and won two NBA titles with the Pistons. His 18,822 career points in the most-ever by an IU product. pic.twitter.com/2ar2QgNdhV

— John Decker (@JYDecker) June 9, 2021

V roce 1984 už vyhráli 49 zápasů a Isiah se dostal do týmu hvězd, coby hráč s nejvyšším počtem asistencí. V té sezóně zažil Detroit znovuzrození. V prvním kole play off proti Knicks byl Thomas nezastavitelný. V pátém zápase po celovečerním souboji s Bernardem Kingem dal 16 bodů za posledních 94 vteřin čtvrté čtvrtiny. Pistons sice prohráli v prodloužení, ale ten večer zpozorněla celá NBA. Bylo jasné, že Isiah přivede v budoucnu tenhle tým k úspěchu. Následující sezóna byla první, kdy je začal koučovat Chuck Daly, ten do té doby trénoval tým NBA jen jednou, krátce a nijak zvlášť oslnivě, ale McClockey ho dobře znal z pensylvánské univerzity.

Je třeba si uvědomit, že v té době existovala vlastně jen pobřežní aristokracie - byly jen kluby na východním a západním pobřeží. Larry Bird a Magic Johnson udělali z basketbalu televizní trhák. Dva spoluvládci, Bird seděl na jednomu trůnu a Magic na druhém. Jejich kluby dohromady vyhrály čtyři tituly za pět let. První příležitost proti Celtics měli v semifinále v roce 1985. Celý tým bojoval tvrdě, ale Boston byl na ně až moc dobrý. McCloskey věděl, že ho čeká ještě hodně práce.

Museli získat dost talentovaných a houževnatých hráčů, aby porazili i takový tým, jakým byli Celtics. Draftovali Joe Dumarse z McNeese State University, jedenáctého nejlepšího střelcem v celé historii NCAA. Rovněž přivedli z Baltimore Bullets tank do obrany, Ricka Mahorna, a také budoucího člena síně slávy Adriana Dantleyho. V šestaosmdesátém ale přišel ještě jeden zásadní hráč vybraný ve druhém kole, Dennis Rodman. Měl rychlost, míče doskakoval s dravostí, kterou do té doby nikdo v NBA neviděl.

Joe Dumars days until the NBA draft pic.twitter.com/6Pg7LUMtfz

— PistonsThoughts (@PistonsThoughts) June 19, 2022

V sezóně 1986/87 vyhráli Pistons 52 zápasů a první dvě série v play off, díky čemuž stanuli znova proti Bostonu ve finále Východní konference. Začalo se v Boston Garden, kde domácí vždy dokázali vytáhnout nějaký trumf (více o aréně článek zde). V předchozím roce se Celtics stali pošestnácté ligovými mistry a v roce 1986 měli pravděpodobně ten nejlepší tým vůbec. Tyhle kluky se Daleyho parta pokoušela porazit. Po prvních dvou zápasech to nevypadalo moc slibně. Celtics jeli do Detroitu a vedli 2-0 na zápasy. Doma v hale Silverdome Pistons zoufale potřebovali otočit vývoj. Ačkoli v útoku jim to ve třetím zápase šlapalo, potíže si způsobili jinak. Laimbeer se rád pokoušel psychicky rozhodit soupeřovy nejlepší hráče. Věděl, že pokud by zlomil Larryho Birda, zlomí i celý Boston. Bill ho tvrdě pod košem smetl na zem a začala mela, pustilo se do ní hned několik hráčů, včetně Isiaha. Bird pak na něj skočil, dal mu pěstí a hodil po něm balon, rozhodčí následně oba poslali do šaten.

Příští odpoledne ve čtvrtém zápase Pistons pokračovali ve své pomstě a vyhráli 145:119. Těch 145 bodů, které ten večer nastříleli, bylo vůbec nejvíce, co kdy Celtics v utkání play off inkasovali. Do pátého zápasu, do Boston Garden šli s tím, že „zelené“ již dokáží porazit. Třicet šest vteřin před koncem prohrávali jen o bod, v tom se míč dostal k Isiahovi a ten střelou zpoza čáry trefil za tři body. Do konce zbývalo sedmnáct vteřin, Boston si vzal timeout. Všichni věděli, že míč půjde na Birda, toho ale obrana Detroitu skvěle zblokovala a celý stadion už slavil. Pak se to ovšem stalo, pět vteřin před koncem při vhazování Pistons, zazmatkoval Isiah a přímo pod svůj koš nahrál soupeři, a ten skóroval jedinou sekundu před koncem.

Zčistajasna byl konec, Celtics znova mířili do finále. Tenhle Thomasův zkrat, měl ale ještě dohru. Dotazy, které padaly po zápase v šatně detroitského týmu, se týkaly superstar, která měla opět navrch, Larryho Birda. Situace se zkomplikovala v momentě, kdy se někdo prostořekého Dennise Rodmana zeptal na Birda a Rodman nejspíš prvně v životě narazil na bělocha, který byl v basketbalu lepší než on. „Kdyby by Larry černoch, byl by jen přestárlý průměrný hráč.“ Poté se na stejnou věc zeptali Isiaha Thomase, který sice zaobaleně, ale v kontextu toho, souhlasil s výrokem svého spoluhráče, což rozpoutalo peklo. Pistons obvinili z rasismu a média a společnost je válcovala. Tým to však ještě více stmelilo. „Buď jste byli s námi, nebo proti nám, nic mezi tím.“ Vzpomínali hráči v dokumentu Bad Boys z roku 2014.

Rookie Dennis #Rodman Defense on Larry #Bird - 1987 ECF Game 5 #pistons #celtics https://t.co/aETm6Cm0ns pic.twitter.com/dXAI5XMx2G

— PerkinsFor3 (@perkinsfor3) September 21, 2015

Herní styl Pistons se neproměnil přes noc, ale protože se ucházeli o titul, začalo se jim dostávat mnohem více pozornosti, snažili se totiž sesadit Celtics a Lakers z trůnu, byl tady ale ještě jeden chlápek, který se stal nejlepším individuálním hráčem ligy, Michael Jordan z Bulls.

V play off v roce 1988 stáli ve druhém kole právě proti Chicagu a rozhodli se vyslat signál i Jordanovi. Michael přišel do vymezeného území a Mahorn ho zfauloval a strhla se mela s celým týmem Bulls. Noviny psali, že jejich úmyslem je způsobovat zranění, že škodí basketbalu, začali jim říkat „Bad Boys“. V Detroitu je, ale milovali, všichni začali nosit trička s nápisy „Bad Boys“. Ujalo se to velmi rychle, mělo to v sobě něco proletářského, mělo to ducha Detroitu, a navíc to šlo napříč společností nehledě na rasu a barvu pleti, a tak vznikla jejich identita.

Pistons přejeli Bulls v pěti rychlých zápasech, a pak dostali další šanci proti Celtics. Neustále přemýšleli, jak je porazit. Ať se v sezóně dělalo cokoliv, po očku sledovali, jak si vede Boston. Po prvních čtyřech zápasech bylo vyrovnáno. Pistons se vraceli do Boston Garden, připraveni chytit příležitost za pačesy. Tentokrát měli nejen více zkušeností, ale i větší sebedůvěru. Pistons vedli 3-2 a měli šanci celou sérii uzavřít ve svém dvacátém čtvrtém zápase proti Bostonu během pouhých dvou let. V šestém utkání rozhodovala opět obrana, hala ve varu hnala své „Zlé hochy“ na palubovce a Detroit konečně vyhrál 95:90. Nadvláda Celtics skončila.

Ve finále Pistons čekal soupěř, který kraloval NBA společně se Celtics v 80. letech - obhájci titulu, Los Angeles Lakers. Stav byl 3-2 pro Detroit, hrálo se v Los Angeles. Potřebovali jedinou výhru, aby se stali mistry. V tom zápase si Isiah poranil kotník. Nemohl se na nohu ani postavit, přesto dál pokračoval ve hře, jako by se zhypnotizoval. Kulhal na jedné noze a posílal do obroučky jeden balon za druhým. Byl to jeden z nejlepších útočných výkonu v historii, dvacet pět bodů jenom za třetí čtvrtinu, což je dodnes nepřekonaný finálový rekord, díky tomuhle zápasu se stal nesmazatelnou legendou.

Pistons vedli o bod (102:101) a do konce, zbývalo dvacet sedm vteřin. Od mistrovského titulu je dělil jediný úspěšný obranný zákrok, ale čtrnáct sekund před konce faulovali při „Skyhooku“ Kareema Abdul-Jabbara. Rozhodčí nařídil trestné hody. Kareem obě šestky proměnil a s klaksonem zajistil o bod Lakers vítězství, byl to Isiahův nezapomenutelný výkon, ale šťastný konec nepřinesl. O tom rozhodnutí rozhodčích se mezi fanoušky mluví ještě dodnes a nelze na sto procent říci, zda to byl faul či nikoli. Byla to tvrdá sprcha. Isiah se pokusil hrát s bolavou nohou i v sedmém zápase, ale nešlo to, a tak se musel dívat z lavičky, jak si Magic Johnson jde pro pátý titul.

Pokračování příště...