Zbohatlíci versus srdcaři. Po čem opravdu prahnou hráči NBA?
20. 02. 2020, 10:00 » Komentáře - Autor: Nbasket.cz
(zdroj: Nbasket.cz)
Není žádnou novinkou, že v dnešním sportu hrají hlavní roli peníze. Doba se zkrátka změnila a jedná se v první řadě o byznys, o čemž se nedávno přesvědčil i Andrew Drummond, který jen těžko skrýval zklamání z toho, že ho Detroit vyměnil do Clevelandu. Od hráče, který má pětiletou smlouvu na 127 milionů dolarů a Detroit ještě nikam nedotáhl, to může znít trochu pokrytecky, ale budeme dělat, že Drummondovi jeho rozhořčení věříme.
Nemůžeme mít ostatně hráčům za zlé, že si za všechno, co musejí podstoupit, nechají zaplatit (otázka zní, jestli to má být tolik peněz, ale to je téma na jiné povídání). Je třeba brát v úvahu, že nastupovat každý rok do víru NBA je nesmírně náročné a vysilující. Můžeme vidět stovky videí a poslechnout si tisíce rozhovorů, ale dokud si člověk všechno nevyzkouší sám, nikdy plně nepozná, jak velký je na hráče vyvíjen tlak.
Systém je bohužel nastaven tak, že postavení hráčů v jednotlivých týmech se odvíjí od výše platu. Už tolik nezáleží na tom, jak hrajete, ale jaký si „vyhádáte“ kontrakt (existují výjimky – třeba smlouva Chandlera Parsonse byla vysloveně koulí na noze a ještě nedávno ji za sebou táhli Hawks). Předtím ale basketbalisté musejí něco předvést, proto se v NBA klade takový důraz na osobní statistiky. Čím lepší statistiky, tím vyšší plat i vyšší počet minut. A tím více prostoru pro lepší statistiky. Kolotoč jede.
Peníze až na prvním místě? Jak pro koho
NBA lidé sledují po celém světě, díky čemuž soutěž vydělává spoustu peněz. Z podstaty lidské existence je tak logické, že se většina hráčů snaží ukrojit si z "koláče" co největší část. Rozum jen občas zůstává stát nad tím, že někteří jdou tvrdě po financích a sportovní kariéra je v podstatě druhotná. Příkladem budiž nedávné vyjádření Chrise Paula, který se nechal slyšet, že hodlá využít hráčskou opci a za žádných okolností se nevzdá platu pro poslední rok smlouvy. Ani kdyby si díky tomu mohl zahrát o titul.
Ačkoliv „CP3“ nepodává špatné výkony a Oklahoma City to až překvapivě šlape, jeho smlouva je pořád gigantická a jeho roli neodpovídá. Jistě, Chris Paul je superhvězda a jedna z ligových ikon, ale zenit kariéry už má za sebou. Jinak řečeno: takovému hráči sypat 38,5 milionu dolarů za sezonu zkrátka nechcete. Víc totiž letos bere jen zraněný Stephen Curry. A aby toho nebylo málo, příští rok si Paul vydělá 41,4 a následně dokonce 44,2 milionu dolarů. Právě na zmiňovaný poslední rok pak má ve smlouvě hráčskou opci. Tu využije, jenže v tu dobu mu bude 36 let a herně dominovat už dozajista nebude.
Samozřejmě – existují i opačné případy, kdy se hráči vzdali peněz, aby se složila vítězná sestava. Nejznámější příběh se datuje k roku 2010, kdy se LeBron James, Dwyane Wade a Chris Bosh vzdali maximálních kontraktů, aby následně vznikla „Velká trojka“ v Miami. Jedno z největších gest oddanosti naopak ukázal Dirk Nowitzki. Ten opakovaně pomohl Dallasu, když se vzdal dvou maximálních kontraktů a v součtu za celou kariéru „přišel“ o 194 milionů dolarů. To už je solidní balík peněz, co říkáte?
Z poslední doby pak zaujme prohlášení Kanaďana Nathana MacKinnona z hokejového Colorada, který řekl, že příští smlouvu podepíše za nižší plat, aby byl jeho tým konkurenceschopný a mohl útočit na titul, mimochodem první od roku 2001. Od jednoho z nejlepších borců NHL jde, lidově řečeno, o hezké gesto.
Je ale potřeba zmínit, že v NHL je oproti NBA mnohem důležitější šířka kádru. Basketbalový tým jsou schopni táhnout tři, možná čtyři lepší hráči. Na hokejové soupisce je okolo 20 jedinců, přičemž největší hvězdy stráví na ledě průměrně okolo 20 minut (tedy zhruba třetinu času). Oproti borcům z NBA tak mají daleko méně prostoru rozhodovat.
Chceš být sympaťák, nebo v balíku?
Ale zpět na palubovky. Téměř každý elitní basketbalista se během kariéry dostane do situace, kdy si musí vybrat mezi penězi a sportovním úspěchem. Není pochyb o tom, který směr je fanouškům sympatičtější – jen málokdo totiž zvládne skloubit obojí. Pak se může těšit nejen ze spousty peněz, ale také z věčné slávy.
Pak je tu ovšem stinná stránka věci. Řekněme, že se top hráč typu Chrise Paula titulu nikdy nedočká, protože Thunder pravděpodobně na špici v nejbližších letech nedosáhnou – i kvůli smlouvě zkušeného rozehrávače.
Buďme upřímní: není jednoduché vzdát se téměř padesáti milionů za rok. Paula navíc možná potká šance v dalším roce a jiném celku. Reálně mu však také hrozí, že za pár let odejde do sportovního důchodu jako jeden z těch, kteří mezi nejlepší (a hlavně nejúspěšnější) hráče nikdy patřit nebudou.
Pak už se hodí jen dodat: ať se rozhodne každý sám, zda mu za to všechny ty peníze stojí.
Pozn. autora: Chris Paul má jeho respekt a článek není mířený výhradně proti němu. Autora však zaujal jeho nedávný výrok, přičemž "CP3" posloužil jako příklad za všechny sportovce, kteří se rozhodli podobně.
Autor: Vít Beneš