Existuje mnoho sportovců, kteří během své kariéry nezazářili pouze v jednom odvětví. Jim Thorpe, Martina Sáblíková, Danny Ainge, Charlie Ward... Rozehrávač Spurs Patty Mills ještě na střední škole netušil, zdali skončí u basketbalu, nebo se vydá na dráhu profesionálního fotbalisty. I díky náhodě nakonec zvolil oranžový míč, čemuž vděčí nejeden fanoušek Spurs.

Jako spousta dalších chlapců, i Patty Mills začal v roce 1992 na Marist College v Canbeře s několika různými sporty. Zkoušej, co tě napadne, nezůstávej jen u jednoho, říkával mu táta Benny, mimochodem domorodec z ostrovů Torres Strait.

Mladý Patty tak postupně vyzkoušel atletiku, plavání, australský fotbal, házenou... A tak to pokračovalo až do střední školy, kde nakonec zůstal u dvou z nich, fotbalu a basketbalu. A ačkoli jej dnes známe jako hráče z rotace basketbalového San Antonia, dlouho to vypadalo, že po studiu zvolí dráhu fotbalisty.

"K fotbalu mě poprvé přivedla moje rodina, bavil mě, a tak jsem ho časem začal brát vážněji," vzpomíná rozehrávač. "Byl jsem sice ve věku, kdy jsem pořádně nevěděl, co chci dělat, ale hraní jsem si užíval."

A užíval si úspěšně. Když bylo Millsovi patnáct let, byl dokonce vyhlášen největším talentem Austrálie. Jen pro pořádek - stejnou cenu vyhrál o rok dříve Joel Selwood, což je jedna z hvězd současné australské reprezentace a její někdejší kapitán.

Vše směřovalo k tomu, že i Mills se časem uchytí, pro celonárodní AFL měl všechny předpoklady. I on se však řídil heslem, že prvně je na řadě vzdělání, pak až sport. A jelikož - těžko až uvěřit - mu v té době nikdo nenabídl ucházející stipendium s fotbalovým programem, přijal Mills to basketbalové na australském Sportovním institutu.

V týmu měl nahradit Scotta Pendleburryho, který se studia paradoxně vzdal právě kvůli fotbalové kariéře. V týmu však vydržel jen několik měsíců, protože na novou sezónu si ho vyhlédli v kalifornské St. Mary's College. Škola, jež na australské sportovce cílí velmi často (vystudoval zde mimochodem i Matthew Dellavedova) se Millsovi zalíbila nejvíce i díky úspěšnému kouči Randymu Bennettovi, a tak kvůli ní odmítl i věhlasná jména jako Utah, Nebraska či Wake Forest.

A dobře udělal. Během tří let sice se St. Mary nedosáhl na žádný výraznější týmový úspěch, coby individualita však zářil a posbíral nejrůznější ocenění. Nebylo tedy divu, když si jej v draftu 2009 vybral jako 55. v pořadí Portland Trail Blazers. Mills se stal po Nathanu Jawaiovi teprve druhým hráčem s australskými domorodými kořeny, kterému se něco takového povedlo.

V Blazers se však výrazněji neprosadil, čemuž výrazně pomohla i zlomená noha v Letní lize. Jistě, po rekonvalescenci Mills vynikal v D-League a brzy na to debutoval i v NBA, stále to však nebyl průlom, za jakým přišel.

Pak se však konečně poštěstilo. Po stávce v roce 2011, během níž si zahrál jak v Austrálii, tak i v Číně, podepsali Millse Spurs. Tam sice odehrál do konce ročníku jen 16 utkání, v těch však dostal náznaky, že s ním věhlasný Gregg Popovich počítá i do budoucna.

A dnes? Patty má v San Antoniu velice slušnou pozici. Kryje záda jedné z klubových ikon Tonymu Parkerovi a při jeho zranění se na hřiště často dostane už od začátku. V poslední sezóně si průměrně připisoval 9,5 bodů a 3,5 asistence (kariérní maximum) za téměř 22 minut herního času.

"Je to o vyhrávání titulů a taky tom, že prostě chci být součástí této organizace," prohlásil nedávno canberrský rodák pro ESPN. Smlouva mu sice v červnu vypršela a mluvilo se, že možná změní dres, ale zhruba před měsícem podepsal novou. Čtyřletou, v hodnotě 65 miliónů dolarů.

I to dokazuje, jak si Pattyho v Texasu cení.

S klubem sice zatím vyhrál "pouze" jeden titul, ale usilovně prý pracuje na tom, aby našel odpověď na mašinu Warriors. Ta naposledy oslabené Spurs smetla 4:0.

Prozradí nám ji už v následující sezóně?

Ještě před začátkem přípravných kempů si Patty Mills stihl zajet domů:

The Tagai Warriors dance team with Patrick Mills. pic.twitter.com/1zUvrd10Hp

— Tagai Rugby League (@TorresStrait_RL) 8. srpna 2017